DRAČÍ OKO

Dračí oko byl rozverný výprsk na plátno, poloha, kterou občas potřebuju…co je komu do toho,, i mně samotné…naschválničím absurdními tahy a prolívám úmyslně barvy, které by se sebou nechtěli kamarádit, protože jejich propojením ztrací svoji identitu,,,nic takového se však nestalo…barvy se vzájemně ctily a vedly se v konzistencích tak, že vytvářely dílo téměr samy…já se jen nechala vézt a pozorovala tu dokonalou komunikaci.

Během prvního zaschnutí barev jsem obraz pojmenovala pracovním názvem Dračí ooko a to už mu zůstalo. Hledí na mě a já na něj, pozorujeme se a já se kochám všemi těmi odstíny, které během procesu tvorby vytvořily vlastní příběh.