RŮŽE PRO ADÓNISE

Tento obraz je o lásce, o touze o dasažení-dotyku bezpodmínečné lásky, bez posuzování a kontroly.

Obraz původně vzešel z obrazu, který měl dokonalý dekor, barevně působil líbezně a téměř by jste u něj udělali to naše obvyklé jééé a spráskli rukama a doprovázeli slovy „to je ale krása“, ale nevěřila jsem úplně v jeho poselství, působil na mě jako dočasné poblouznění, iluze a tak jsem vzala bílou barvu a začala ho přetírat, v podbříšku to začalo spokojeně vrnět a já vnímala, že „to je ono“ , ale nakonec se mi líbilo to, jak bílá všude nepřilnula a fascinovala mě ta nedokonalost. Po chvíli ponoření se do něj jsem vzala jeden z nějkrásnějších odstínů červené, které mám (red carmina) a nechala ji zazářit v intenzích tak jak podklad dovoloval. Tato červeň umí hrát v tolika tóninách, že nechápete, kde se s přívalem světla berou a stále objevujete. Z „tzv.“dokonalého vzniklo dílo, které má na sobě závoj poznání, jako v lásce, nedá se předpovědět a žádá si naši toleranci a respekt, naši otevřenost a úctu. Stopa po první fázi připomíná růži a já si vzpomněla na příbáh růže pro Adonise a jeho lásky bez podmínek a hranic a tak bylo rozhodnuto i o názvu obrazu.