SCARABEUS

Tohle dílko začalo jistou náhodou. Měla jsem se zůčastnit výstavy v Londýně, kde byl min.požadovaný rozměr 150 x 180 cm, největší plátno, které se mi zatím dostalo pod ruku a já, jak je mým zvykem, bez váhání řekla ano. Bylo to téměř 3 roky zpátky a konstelace v osobním a pracovním životě mně na výstavu v Lodýně nepustila a plátno zelo téměř dva roky bělotou.

Jedno pěkné sluneční podzimní odpoledne jsem si plátno vyhmátla a pustili jsme se do sebe.

Moje máma romantička viděla v prvních vrstvách jasný náběh na rybník s kačenkama, co bych pro ní neudělala 😀 žertuji, ale vize si šla po svých.

Jak už je u mě dobrým zvykem, nikdy neplánuju a nechávám se unášet šusem dolů, takže když jsem se k plátnu po pár týdnech vrátila, vize skarabea šla ven jako po másle a ještě v kontextu malování v otevřeném prostoru na trávě, obklopená vysokými stromy… nejvyšší možný stupeń tvořivého blaha.

Obraz navštěvovala průběžně veškěrá možná hmyzí havěť, psi a kočky…když večer schnul, kočky se po něm zvesela procházely a přispívaly tak k jisté neotřelosti do mých precizních koleček.