SCARABEUS

Tohle dílo je čirá „náhoda“. Měla jsem se zúčastnit veletrhu umění v Londýně, kde bylo nejmenší povolené plátno 150 × 180 cm. To znamenalo malovat na největší plátno v mém životě, a já řekla ano! Bez zaváhání.

To bylo skoro před 3 lety a můj osobní i profesní život mi tehdy účast na veletrhu nedovolil. Plátno zůstalo skoro dva roky nepoužité a opuštěné u mě doma.

Jednoho hezkého slunečného odpoledne jsem se rozhodla začít. Moje maminka, která je v jádru velká romantička, viděla v prvních tazích rybník s kachnami. Pro maminku bych udělala cokoli, říkala jsem si žertem, ale vize obrazu si začala žít vlastním životem.

Je u mě zvykem, že nikdy neplánuji. Nechala jsem se unášet tahy, tečkami a barvami a za několik týdnů jsem viděla, jak se na plátno otiskuje vize Scarabeus. To všechno se odvíjelo pod širým nebem na zahradě, uprostřed trávy, mezi vysokými stromy, v nejvyšším možném stavu tvůrčí blaženosti.

Během malování obraz neustále navštěvoval různý hmyz a brouci, a když v noci schnul, prošly se po něm naše kočky a k mým velmi precizním kruhům přidaly něco svého.

Scarabeus je pro mě silný symbol. Je to spojení s Egyptem, které kolem sebe cítím docela silně už od raného dětství. Jsem vděčná, že ke mně přišel právě takhle.