THE CALM BEFORE THE STORM

Není to vždycky příjemný pocit – ale to záleží na okolnostech.

Mě inspirovala řada obyčejných okamžiků: viděla jsem, jak se blíží mohutný, deštěm nasáklý mrak, a cítila, jak v tom bezvětří roste napětí a vzrušení. Věděla jsem, co přijde. To ticho bylo jako hluboký nádech – chvíle na to, abych se připravila, zklidnila a rozhodla se, jak jít dál.

A když bouřka konečně propukla, byla jsem připravená. Jako bych už předem znala zvuk těch těžkých bubnujících kapek i praskání blesků. Trhlo to se mnou – ale jen trochu. Na tom napětí v těle bylo dokonce cosi příjemného: vědět, že nebezpečí je blízko… a přitom věřit, že to zvládnu.

A pak, když se mraky rozestoupily, jsem ho uviděla – průzračné nebe, dočista umyté deštěm.